Našla jsem rozhovor na emma-watson.cz
Snad se vám bude líbit
Blahopřejeme k úspěchu u zkoušek.
Děkuju. Jsem opravdu šťastná. Pořád tomu ještě nemůžu uvěřit.
Užíváš si pořád natáčení HP filmů i po všech těch letech?
Umm, jo. Je hezké, že máme pokáždé nového režiséra. Pořád jsou tu nové výzvy a to je opravdu pěkné.
Dan Radcliffe řekl, že poslední režisér David Yates mu opravdu pomohl jako herci. Platí to i pro tebe?
Jo, rozhodně. David se nespokojí s ničím, co vypadá jako hraní. (smích) Pořád chce, aby naše výkony byly skutečné a abychom se pořádně vcítili do postav. Opravdu chce, aby to působilo skutečně. Čtvrtý film byl plný bojových úkolů, draků a takových věcí. Tenhle film je spíš o boji Harryho s jeho vnitřními démony než s draky. Je to o emocionální cestě. Takže myslím, že David je pro tohle opravdu perfektní režisér. Jeho předchozí práce byly většinou politicky zaměřené jako “Sex Traffic” nebo”The Girl In The Cafe”. Takže poslední díl by měl ukázat víc z okolního světa kolem Bradavic. (Ministerstvo kouzel omezuje osobní svobodu a občanská práva a následně vypukne vlna útoků.) Myslím, že se tenhle díl bude docela týkat toho, co jsme my všichni zažili s teroristickými útoky.
Když jsme spolu dělali poprvé před šesti lety rozhovor, tak tě Dan a Rupert docela škádlili.
(smích) Jo.
Jak je to mezi vámi třemi teď?
Vlastně mě pořád rozesmívají. Už nedělají tolik vtípků jako kdysi, což je docela milé. Máme moc pěkné, bláznivé přátelství.
Jsou pro tebe jako bratři?
Jo, tak nějak. Je to zábavné. Máme velmi intenzivní a dlouhé přátelství. Teď už se známe šest let a vídáme se skoro každý den. Takže mě už vlastně asi viděli v každém stavu. Viděli mě tehdy, když jsem byla nejvíc okouzlující, a viděli mě taky v šest ráno bez make-upu. Jsou jako moji bratři. A přešli jsme spolu přes všechny ty dobré i špatné a hlavně šílené zážitky společně. Jo, je to hezké.
Chtěla bys zůstat herečkou?
Opravdu nevím. Daniel a Rupert se zdají být jistí. Já nevím. Nechtěla bych, aby byl Harry potter poslední věcí, kterou natočím. Přišla jsem k herectví docela zábavnou cestou. Většina lidí, která chce hrát, musí hodiny sedět na konkurzech a pořád to zkoušet. Kdežto jak se zdá, já jsme šla rovnou na vrchol a to jsem předtím neměla žádné zkušenosti. Je to docela divná pozice, ale zároveň je to úžasné, protože mi to dalo tolik možností a voleb. Rozhodně bych chtěla zkusit další filmy, abych věděla jaké to je. A taky bych moc chtěla zkusit divadlo, protože by mě opravdu těšila přímá odezva z publika. Miluju to, když můžu rozesmívat lidi. Miluju hraní, ale je milion dalších věcí, které mě taky baví dělat. (pauza) Možná to vypadá, že jsem nevděčná. Byla mi dána taková úžasná příležitost, ale budu muset dál pokračovat, abych viděla, co se stane.
Dobře, nepředpokládá se, že budeš v 16-ti znát všechny odpovědi.
Jo, lidi se mě pořád ptají, takže si myslím, že už bych to měla vědět. (smích) Každý se mě ptá: “Tak co chceš dál dělat se svým životem?” A já si vždycky jenom povzdychnu.
Máš ráda ty půvabné okamžiky tvé práce?
Půvabné okamžiky?
Premiéry, šaty, vlasy, make-up…
Vypadá to, jako bych byla slavná dva týdny v roce. (smích) Vím, že to zní divně, ale je to tak. Ty okouzlující okamžiky vypadají trochu jako šílený surrealistický sen. Ale jo, užívám si to. Když přijedete do města (na premiéru), cítíte se trochu nejistě, protože lidi na vás volají a mávají a vy jste hnáni z jednoho místa na druhé a najednou jste v těch nádherných šatech. Je to trochu šílené, ale je to dobrá legrace. Myslím, že to, co na tom mám nejraději, je cestování. Kdyby nebylo Harryho Pottera, nikdy bych nejela do Ameriky nebo do Evropy - no dobře, možná až bych byla starší. Takhle jsem mohla vidět New York. Viděla jsem Čínu, Tokio, LA, Chicago, všechna tahle úžasná místa. Takže to bylo opravdu skvělé. A let první třídou, to je fakt zážitek.
To je na tom to nelepší, ne?
Bože, namáte ani představu! Miluju ty maličkosti jako tašky do letadla, které dostane a ve kterých jsou věci jako malý kartáček na zuby. A polohovací sedadla! Tohle jsou pro mě největší události.
Dobře, Emmo, teď je jisté, že už nebudeš muset znovu cestovat normálními dopravními prostředky.
(smích) Díky.
A co schůzky s kluky? Věnují ti kluci hodně pozornosti?
Lidi mi říkají: “Pro tebe to musí tak lehké. Musí ti ležet u nohou.” Doopravdy to moc lehké není. Opravdu ne. Předpokládám, že kluci jsou ze mě buď vystrašení a utíkají přede mnou, nebo si ze mě můžou zase cvrknout. (dlouhá pauza, povzdech) Je to jako minové pole, abych tak řekla upřímně. Opravdu. Je to stresující.
Je to stresující dokonce i když nejsi slavná.
Já vím! Vlastně mám opravdu ráda kluky za kamarády. Mám asi stejně kamarádů jako kamarádek, což je myslím docela neobvyklé. Ale protože se pohybuju kolem filmu, tak kolem bývají spíš kluci než holky. Plus víte kolik tady trávím času. Jsem tu 11 měsíců v roce a ve volném čase, který mám, přebíhám mezi rodinou a kamarády, které mám. Takže budu muset prostě počkat. Možná mě někdo najde. Uvidíme.
Určitě je mezi štábem hodně šikovných kluků, ale ti na tebe budou asi moc staří.
Jo. To je můj problém. Říkám si: “Jo, ten vypadá dobře, ale je mu tak 25. Pojď a pomoz mi z toho.” Ale ne, tohle se doopravdy nestalo. (smích)
